26/7 Letíme na Mykonos

Řecká byrokracie a nedostupnost Avgasu v kontrastu s nádhernou krajinou.
[05.07.2006] [ Řecko ]

Ráno startujeme brzo, jelikož na Korfu mají v pondělí po 9:00 dost frmol, požádali nás o odlet před devátou. Z nedalekého hotelu si vezeme naši bagáž na letištním vozíčku, který jsme nechali zaparkovaný před hotelem. Recepční prohlásil že na pokoj s ním nesmíme. Když jen pro nás včera v podvečer přijel k našim dvou ultralajtum stejný autobus, který vozí pasažéry do Boeingu, bylo nám jasný, že tady nebude handling laciný. Platíme více než 40 Euro za posádku a v ceně je i autobus zpátky z terminálu k našim dvoum letadlum. Je to daleko, asi tak 150 metrů. Snažíme si cestu co nejvíce vychutnat, každý z nás si vybírá svoji část autobusu a bagáží obsazuje co nejvíce sedaček.

Posledních pár letů jsme letěli v letové hladině, delší úseky nad mořem. Tak se na dnešek těšíme, že se zase bude na co dívat. A je to tak. Letíme na jih Korfu, na ostrovy Paxi a Antipaxi, dále po pobřeží na Pátru a přes Korint. Dále pokračuje skoro přímo na Mykonos. Chtěli jsme letět přímo na Santorini, který je naším řeckým cílem, ale báli jsme se, aby nám stačil benzín. Má to dost foukat ze severu a kdyby se vítr otočil, tak tam nedoletíme. Při podávání letového plánu jsme se nakonec dozvěděli, že na Santorini stejně není letecký benzin, tak nám nezbývá než dotankovat na Mykonosu a zase se tam pro palivo vrátit. U Patry letíme přes nový visutý most, prý nejdelší v Evropě a pokračujeme rovnou na Korintský průplav.

Let je klidný až po Korint, kde začíná velice silná turbulence a my skáčeme mezi sedačkou a pásama jako jojo. Co chvíli se bouchnu do hlavy o kabinu, tak zase a ještě více přitahu pasy. Pokračujeme na Kyklády, které jsou pověstné větrným počasím. Síla větru mne však zaráží. Fouká nám čistý bočák 25-30 kt. Vylučuju snos vybočením o 30-35 stupňů od trati na sever. Prostě se tak nějak pomalu suneme smykem. S palivem to vypadá v pohodě, máme plánovanou rezervu jednu hodinu letu, ze které nakonec vyčerpáváme jen deset minut. Při plnění zjišťuji, že i rezerva na spotřebu letadla byla vcelku dostatečná, v nádrži jsme měli paliva ještě na hodinu a čtvrt a to je dalších 25 minut k dobru proti výpočtu. Nevím však kolik je přesně nevyčerpatelné množství z nádrže. Na tomto letu jsme nechtěli riskovat. Silný vítr se mohl kdykoliv trošku stočit proti a když před destinací není žádné záložní letiště - jen moře a moře, mám raději větší rezervu.

Na Mykonosu přistáváme za silného větru cca 25kt s nárazi přes 30kt a se silnou turbulencí. Přistání není jednoduché. Nechávám klapky úplně zavřené a jemně ale razantně opravuji každý poryv turbulence. Dlouho letím v pár metrech nad dráhou nežli se letadlo stabilizuje natolik, abych mohl s jistotou položit kola na zem. Poslední část mého letu připomínala spíše horskou dránu, velké náklony, chvíli vidíme jen beton dráhy a chvíli jen nebe, úžasné. Ale Sting si i s takovým větrem a turbulencí poradil skutečně dobře. Stár pilotovaný Jardou na tom byl podstatně hůře, jelikož si Jarda otevřel malé klapky a měl skutečně plné ruce práce. Skutečný problém začíná vlastně až na zemi, když otevíráme kabinu a lezeme ven z letadel. Musíme je ihned ukotvit, protože hrozí nebezpečí, že by nám je vítr odfoukl. Již z rána máme podaný letový plán na další úsek letu po natankování letadel - na Santorini. Jsem zvědavý, jak se nám v tomto větru vůbec podaří odstartovat.

Zobrazit přehled všech Aktualit.