27/6 Na Santorini startujeme v šest ráno místního času

[06.07.2006] [ Řecko ]

Vzdáváme to, v tomhle větru se nedá odstartovat a obáváme se také situace na 60 mil vzdáleném Santorini. Trávíme dlouhé hodiny na věži a na meteu. Předpověď však nevěstí nic dobrého. Nakonec voláme zase na náš vojenský meteor do Prahy. Předpovídají, že se situace nebude měnit, jen zítra při východu slunce vítr trochu zeslábne, tak na 10-15 kt. Půjčujeme v půjčovně auto a sháníme hotel. Trávíme krásný večer v malém městečku se stejným jménem jako ostrov. Město leží přímo v malém zálivu. Moře je dost divoké od silného větru a tak je všude ve vzduchu jemná vodní tříšť z příboje tříštícího se o kamenný břeh. Hosté na terasách restauracím které jsou přímo u moře, dostávají pravidelnou sprchu mořskou vodou.

Ráno stáváme o půl páté. S východem slunce jsme již na letišti. Na pražském vojenském meteu měli opět pravdu, fouká 12-14kt, bez turbulence a bez větších nárazů. Díky za skvělou předpověď! Vítr však pomalu zesiluje, tak sedáme do letadel a honem letíme. Na Santorini jsme za půl hodiny a při příletu žádám dispečera o povolení k obletu ostrova. Chceme si udělat pár fotek a využít krásného ranního sluníčka. Mám povolen oblet, říká mi kde se mám hlásit. Zrovna jsou vcelku bez provozu, tak jde vše dobře. Nad ostrovem létáme více nežli třičtvrtě hodiny. Je to úžasný zážitek. Ostrov je skutečně krásný a fotogenický. Z letadla plánujeme, kam všude se musíme jít podívat.

Na přistání to fouká 12-15kt, tak je vcelku příjemné. Dokonce si vytahuji malé klapky. Opět pro nás čtyři jede velikánský autobus s kapacitou asi 120 pasažérů. Hledáme, kde ukotvit letadla, ale nic nenacházíme. Z handlingu nám ukazují na dvě staré vylité automobilové baterie, ke kterým si můžeme přikotvit letadla. Každý má jednu. Nenecháváme se tak jednoduše odbýt a požadujeme lepší zajištění v tomto větrném počasí. Přeci jen nevíme, jak se to rozfouká odpoledne nebo večer. Po dlouhém diskutování, když na svém požadavku skutečně pevně trvám a je Řekům jasné že se nás nezbaví, dokud letadla nebudou lépe ukotvena, nám dovolují přikutálet z jakési hromady harampádí dvě kola od náklaďáku, ke kterým kotvíme.

Teď je to dobrý a můžeme jít oběvovat krásy ostrova. Za pár minut máme půjčené auto a jedeme do města. Fouká čím dál tím více. Jsme sice trošku nervozní jak to bude vypadat dále, ale alespoň na chvíli to pouštíme z hlavy a jdeme si užívat krásného ostrova. Ubytováváme se na nejfotografovanějším místě ostrova s nejlepším výhledem na západ slunce. Městečko pokojů k ubytování a hospůdek je přilepeno na skále ve více než 300 metrech nad vodou, na skalním útesu. Skutečně úžasné místo na světě. Ubytování zde skutečně není levné. Pokoje v ceně 200 Euro pro dvě osoby na noc a více. Jdeme si vychutnat pozdní snídani na krásnou terasu na útesu, abychom vybrali, kde budem nakonec bydlet. Terasa s barem má pod sebou i pár pokojů k ubytování. Máme na sobě trička s emblémem expedice a jako již několikrát před tím se nás majitel podniku ptá, z jakého jsme týmu. Zrovna se hraje fotbalové mistrovství, tak si nás všichni spojují s fotbalem. Když vysvětlujeme, že jsme letecká expedice, dává se s náma majitel hotelu více do řeči. Už když se ptá jestli máme pístová nebo turbovrtulová letadla, začínám tušit, že má něco společného s létáním. Je to starší milý pán. Býval mechanikem na StarFighterech. Je klasicky řecky pohostinný a sám nám nabízí speciální cenu za ubytování. Jelikož již víme co tady na této skále bydlení stojí, ceníme si jeho nabídky 80 Euro za pokoj, do kterého se nakonec vejdeme všichni čtyři.

Tak a jdeme se koupat k moři. Deska si za brzké stávání zasloužíme relax.

Zobrazit přehled všech Aktualit.