28/6 Místní létání na Santorini

Santorini je skutečně krásný ostrov. Vůbec nelitujeme našeho jednodenního zdržení. Přes den zjišťujeme předpověď počasí na zítřejší ráno a vyjednáváme na letišti možnost podvečerního místního letu. Postupně se stáváme znalci místních procedůr. Už si sami dokážeme říct o všechny papíry, které musíme vyplnit a bez kterých nás nepustí přes jednotlivé stupně ochrany letiště. Podáváme letový plán na místní let, čekáme na autobus, který nás odveze těch 100 metrů k letadlu a v pozdní odpoledne startujeme.
[08.07.2006] [ Řecko ]

Je velmi silný vítr, ale vcelku stabilní, tak start ani následené přistání není až takový problém. Ale létání přes hornatý ostrov je utrpení. Turbulence nás neustále udržuje buď zatlačené v sedačkách a nebo vyhozené v upínacích pasech. Připadám si jak koktejl v šejkru. Vyfotit se nedá skoro nic, protože neustále mlátíme foťákem o okénko. Udržet záběr je skoro nemožné. Přistáváme po padesáti minutách a jsme fakt rádi, že jsme na zemi.

Na terase našeho hotelu a i všech ostatních okolních hotelů měli z našeho podvečerního letu velké pozdvižení. Terasy ční na asi 400 metrů vysoké skále nad mořem s výhledem do kráteru vyhaslé sopky, který se zřítil sám do sebe. Je to úchvatné místo. A nad tímto zhrouceným kráterem jsme dneska létali. Jarda zůstal v hotelu s plánem vyfotografovat nás ze země. Pár pokusů o nízký průlet však skončilo úplně neúspěšně, jelikož nám vždy turbulence nafackovala takovým způsobem, že jsem to vzdal. Akorát hotelový hosté z toho měli velké pozdvižení.

Večer připravujeme vše na brzký ranní odlet. Vítr má mít svých 25kt už zrána, akorát snad bez větších nárazů. Tak jsem zvědav jak dopadneme.

Zobrazit přehled všech Aktualit.